V 19. století došlo k jedné z nejvášnivějších intelektuálních a imperiálních rivalit v dějinách: k závodu o vykopání, přivlastnění a odvezení památek starověkého Egypta. Seriál Průkopníci egyptologie: První lovci pokladů přichází na Viasat History s první sérií, která pomocí dramatických rekonstrukcí a 3D vizualizací zachycuje dobu, kdy evropské mocnosti proměnily údolí Nilu v bojiště plné objevů, ambicí a bezohledného drancování.
Když Evropa vtrhla k Nilu
Napoleonovo tažení do Egypta v roce 1798 nejenže změnilo tvář vojenských dějin, ale také vyvolalo na celém kontinentu doslova posedlost faraonskou civilizací. Francouzští vědci, kteří expedici doprovázeli, s nebývalou pečlivostí zdokumentovali chrámy, hrobky a hieroglyfy a své poznatky zveřejnili v monumentálním díle Popis Egypta. Během několika desetiletí mezi sebou britští, francouzští, italští a němečtí agenti otevřeně, a někdy i násilně, soupeřili o nejžádanější egyptské starožitnosti.
Tenká hranice mezi objevováním a drancováním
To, co odlišovalo průkopnického egyptologa od vykradače hrobů, byla často jen otázka úhlu pohledu a sponzorské podpory. Giovanni Belzoni, bývalý cirkusový silák, který se stal lovcem starožitností, se do hrobek vnikal hrubými metodami a pro britského konzula Henryho Salta přepravil kolosální bustu Ramzese II., známou jako Mladší Memnon, do Britského muzea. Zatímco Jean-François Champollion, který v roce 1822 pomocí Rosettské desky rozluštil hieroglyfy, se zasazoval o zachování egyptských památek, i když sám také odvezl některé kusy do Francie. Napětí mezi těmito dvěma tendencemi provází celé toto období.
Konzulové, výběrčí daní a správci
Auguste Mariette je snad nejkomplexnější postavou té doby. Založil egyptskou Památkovou službu a muzeum, z něhož vzniklo Egyptské muzeum v Káhiře, a chránil tak archeologická naleziště před odvozem do zahraničí; jeho vlastní vykopávky by však podle dnešních měřítek byly považovány za velmi invazivní. Henry Salt, britský generální konzul, otevřeně využíval své postavení k budování sbírek, které byly později prodány Britskému muzeu a Louvru.
Jak závod o starožitnosti formoval moderní egyptologii
Soutěžní vášeň 19. století přinesla vedle svých ničivých důsledků i skutečnou vědeckou práci. Rozluštění hieroglyfů, první průzkumy Údolí králů i počátky institucionální archeologie – to vše vzešlo z tohoto bouřlivého období. Dnešní debaty o repatriaci, včetně soustavných snah Egypta o navrácení předmětů uchovávaných v evropských muzeích, jsou přímým důsledkem rozhodnutí učiněných v této době.
Kdy sledovat na Viasat History
- Sledujte na:
- Od pondělí do pátku
- 2. listopadu 2026 – 9. listopadu 2026
- 22:00 SEČ
- Podívejte se na kompletní televizní program
Často kladené otázky: Závod o starožitnosti v Egyptě v 19. století
Otázka: Byli egyptologové 19. století ve své době považováni za vědce, nebo za lovce pokladů?
Odpověď: Za obojí, záleželo na tom, koho se zeptáte. Mnozí z nich pracovali jako zástupci konzulů a sběratelů, zatímco vědci mezi sebou vedli ostré debaty o jejich metodách. Hranice mezi pečlivým vykopáváním a oportunistickým odnášením nálezů byla málokdy jasná.
Otázka: Co se stalo se starožitnostmi odvezenými z Egypta v tomto období?
Odpověď: Mnohé z nich skončily ve významných evropských sbírkách, jako je Britské muzeum a Louvre, kde se nacházejí dodnes. Egypt opakovaně vyzývá k navrácení klíčových předmětů, díky čemuž zůstává dědictví této éry stále v centru pozornosti.