Bombardéry: Postrach 2. světové války

První bomby se shazovaly z balonů a v první světové válce provedly první letecké útoky Zeppeliny a německé bombardéry Gotha. Ale strategické využití leteckého bombardování se rozšířilo až mezi válkami.

Po vypuknutí druhé světové války v roce 1939 přinesly bombardéry první vlnu násilí. Plynové masky, kryty a evakuace dětí jsou známkou povědomí a strachu z bombardérů.

Taktika na obou stranách se vyvíjela jak v útoku, tak v obraně. Bombardér i obrana proti němu se staly účinnějšími díky zdokonalení bombardovacích stanovišť, navigace, vývoji radaru a dalším.

Po skončení bitvy o Británii zažilo civilní bombardování i Německo. Ve válce v Tichomoří použily USA a Japonsko úspěšně bombardování proti námořním a vojenským cílům.

Bombardování Tokia bylo signálem síly bombardéru B29, jehož vývoj svými náklady předčil projekt Manhattan, v jehož rámci byla vyrobena A-bomba.

V posledních měsících druhé světové války se objevily zázračné zbraně, o nichž se Hitler domníval, že promění prohranou bitvu ve vítězství: řízené střely (V1) a balistické střely (V2).